Panna Marie Tuřanská
Číslo | 119 |
Název | Panna Marie Tuřanská |
Autor | Josef Ladislav Šichan |
Realizace | A. Neuhauser, Innsbruck |
Datace | 1898 |
Adresa | Brno, Hanácká 85 / 2 |
GPS | 49,1471; 16,668 |
Umístění | umístěno v exteriéru. Kostel Zvěstování Panny Marie je součástí městské zástavby ve středu městské části Brno - Tuřany. Mozaika je osazena na hlavním západním průčelí kostela, na centrální ose v úrovni druhé etáže. Mozaika je před působením vlivů okolního prostředí chráněna pouze reliéfním štukovým rámem, prvky architektonického členění v horních partiích segmentového záklenku niky a zapuštěním do zdiva průčelí (cca 20 cm). |
Rozměry | výška: 270 cm, šířka: 170 cm |
Materiál | sklo›štípané (Mozaika je sestavena ze štípaných skleněných kostek o přibližné velikosti 15 mm x 10 mm. Použité sklo je zakalené, místy se vyskytují bubliny. Zastoupeny jsou kostky se zlacením. Pojivo mezi kostkami místy není ve spárách patrné kvůli těsnému sesazení kostek. ) |
Stav | dobrý (2015) |
Poškození | Objekt kostela se nachází v dobrém stavu, na místě byly pozorovány pouze drobné defekty v omítkové vrstvě s nátěrem, bez vlivu na stav mozaiky. Na povrchu kostek nejsou známky znečištění. Nad pasem Panny Marie byly zaznamenány dvě mozaikové kostky se zakaleným, bělavě zabarveným povrchem (pravděpodobně korozní poškození). Místy jsou jednotlivé kostky vypadané (v řádu jednotek). Lokálně je též zřejmé vydrolené pojivo. Mozaika byla v minulosti opravována (viditelné oblasti doplněných skleněných kostek). |
Fotodokumentace aktuálního stavu |
Text hesla |
Mozaika zdobí poutní kostel Zvěstování Panny Marie. Původní barokní chrám byl v roce 1804 zbořen, posléze znovu postaven a až v letech 1888–1890 opatřen novobarokním dvouvěžovým průčelím. V jeho středu bylo v roce 1898 zazděno okno nad hlavním portálem a do vzniklé niky se segmentovým záklenkem byla vložena mozaika přestavující Tuřanskou Madonu – milostnou sochu, za kterou sem směřovali poutníci. Kompozice představuje trůnící figuru Panny Marie, umístěnou na oblačném pozadí. Madona drží v pravé ruce žezlo a levou na svém klíně přidržuje žehnajícího Ježíška. Obě postavy jsou korunované a mají kolem hlavy svatozáře. Mozaika je velmi dobře řemeslně zvládnutá. Jejího autora můžeme hledat nejspíše mezi rakouskými mozaikáři konce 19. století, s největší pravděpodobností ve firmě A. Neuhauser z Innsbrucku. V roce 1968 byla mozaika restaurována dílnou Ústředí uměleckých řemesel.
|
Prameny |
Soukromý archiv Františka Tesaře Soukromý archiv firmy Tiroler Glasmalerei, Innsbruck, Katalog für die Mosaik-Mappen, Mappe XIII, č. 12
|
Literatura |
Brněnské zprávy. Moravská orlice. 11. 8. 1898, roč. 36, č. 181, s. 2. Brněnské zprávy. Moravská orlice. 14. 8. 1898, roč. 36, č. 184, s. 2. Brněnské zprávy. Moravská orlice. 26. 8. 1989, roč. 36, č. 193, s. 2. SAMEK, Bohumil (red.). Umělecké památky Moravy a Slezska, sv. I, A/I. Praha: Academia, 1994, s. 240-241. KNĚZŮ KNÍŽOVÁ, Michaela, KŘENKOVÁ, Zuzana, ŘÍHOVÁ, Vladislava, ZLÁMALOVÁ CÍLOVÁ, Zuzana, KUČEROVÁ, Irena, NOVÁK, Michal a ZLÁMAL, Martin. Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením na jejich výskyt a poškození [online]. FCHT VŠCHT Praha, ©2015 [cit. 16. 7. 2018]. Dostupné z: http://mozaika.vscht.cz/data/jhmbm001.html KŘENKOVÁ, Zuzana a ŘÍHOVÁ, Vladislava. Evropská tradice a počátek novodobé mozaiky v Čechách a na Moravě. Theatrum historiae. 2017, č. 20, s. 193–222. KŘENKOVÁ, Zuzana a ŘÍHOVÁ, Vladislava. Skleněné mozaiky od konce 19. do poloviny 20. století – příspěvek k umělecké topografii Moravy. Zprávy památkové péče. 2017, roč. 77, č. 3, s. 207–218. |