Apoteóza Prahy
Číslo | 379 |
Název | Apoteóza Prahy |
Autor | Karel Špillar |
Realizace | A. Neuhauser, Innsbruck |
Datace | 1909 |
Adresa | Praha, nám. Republiky 1090 / 5 |
GPS | 50,0876; 14,4282 |
Umístění | umístěno v exteriéru. Budova bývalé Obecního domu je součástí zástavby městského obvodu Praha 1 a je situována v centru města v místní části Staré Město, na severozápadní straně nám. Republiky. Mozaikový obraz je instalován na hlavním pohledovém jihovýchodním průčelí, na centrální ose v nástavci nad vstupním portikem. Mozaika jsou před působením vlivů okolního prostředí částečně chráněna zapuštěním ho hmoty nástavce a dekorativním štukovým rámem. |
Rozměry | výška: 700 cm, šířka: 1100 cm |
Materiál | sklo›štípané (Mozaika je sestavena ze štípaných skleněných kostek o přibližné velikosti 15 mm x 10 mm. Použité sklo je zakalené se značným počtem bublin. Zastoupeny jsou kostky se zlacením. ) |
Stav | poškozeno (2012) |
Poškození | Budova bývalé Obecního domu je v dobrém stavu, bez viditelných statických či jiných závažných poruch. Povrch kostek je lehce znečištěn prachovými depozity a lokálně je zřejmé znečištění světle zelenou barvou. V ploše mozaiky jsou zřetelné praskliny. V dráze prasklin dochází ke ztrátě materiálu. Zlacení mozaikových kostek je místy rozpraskané. |
Fotodokumentace aktuálního stavu |
Text hesla |
Obecní dům hlavního města Prahy byl stavěn v letech 1905–1908 podle projektu Osvalda Polívky. Jeho bohatá výzdoba vznikala postupně za účasti mnoha dobových umělců. Většina exteriérových uměleckých děl byla osazena v roce 1908, soutěž na mozaiku však proběhla až o rok později. První i druhé místo v ní získal Karel Špillar a jeho dílo nakonec bylo také realizováno. Závěrečný návrh je uložen ve sbírkách Národní galerie v Praze (olejomalba z roku 1908, 136 x 210 cm).
Dominantou nároží budovy se v nástavci nad vstupním portikem stala kompozice zvaná Hold Praze nebo Apoteóza Prahy. Centrem scény je trůnící ženská postava personifikující hlavní město. Má červený šat a v rukou drží českou královskou korunu. Vlevo od ní vystupuje na narůžovělém pozadí dominanta Pražského hradu s nedostavěnou katedrálou. Na panorama upírají pohledy starý muž a chlapec, kteří sedí v popředí a jsou obráceni k divákovi zády. Na levém okraji hlídá Prahu rytíř na bílém koni nesoucí prapor se znakem města. Vpravo stojí pod stromem obnažená bohyně hojnosti, kterou v kompozici doprovází mladík hrající na housle a sedící dívka, jež mu naslouchá, zasazená na okraji výjevu.
Špillarovo dílo propojující symbolismus a monumentální dekorativnost secese převedla do mozaiky firma Tiroler Glasmalerei- und Mosaikanstalt. Mozaika prošla několika restaurátorskými zásahy. Už v roce 1939 byla obnovována kostkami z českého skla (oproti původnímu italskému materiálu), nově byla restaurována v roce 1992 a roku 2012 za účasti restaurátorů Františka Tesaře a Petra Hampla.
|
Prameny |
SOkA Praha, fond: Ústředí uměleckých řemesel, k. 50, fasc. 50/19 Soukromý archiv Františka Tesaře |
Literatura |
AJVAZ, Michal. Tradice a budoucnost mozaiky. Umění a řemesla. 1958, roč. 2, č. 3, s. 88–96. ČTYROKÝ, Václav. Česká mosaika. Sklářské rozhledy. 1941, roč. 18, č. 1, s. 145–153. KNĚZŮ KNÍŽOVÁ, Michaela, KŘENKOVÁ, Zuzana, ŘÍHOVÁ, Vladislava, ZLÁMALOVÁ CÍLOVÁ, Zuzana, KUČEROVÁ, Irena, NOVÁK, Michal a ZLÁMAL, Martin. Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením na jejich výskyt a poškození [online]. FCHT VŠCHT Praha, ©2015 [cit. 16. 7. 2018]. Dostupné z: http://mozaika.vscht.cz/data/pha01003.html KŘENKOVÁ, Zuzana a ŘÍHOVÁ, Vladislava. Evropská tradice a počátek novodobé mozaiky v Čechách a na Moravě. Theatrum historiae. 2017, č. 20, s. 193–222. Opravuje se Obecní dům. Lidové noviny. 11. 10. 1939 roč. 47, č. 509, s. 4. POCHE, Emanuel, BENEŠOVÁ, Marie, HLAVÁČEK, Luboš, KONEČNÝ, Dušan, NOVÝ, Otakar, WITTLICH, Petr. Praha našeho věku. Panorama, 1978, s. 35. POŠVA, Rudolf. Plastika a mozaika v průčelích Osvalda Polívky. Praha, 1985. Disertační práce. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury. POŠVA, Rudolf. Plastika a mozaika v průčelí Osvalda Polívky. Umění. 1987, roč. 25, č. 5, s. 449–459. PRAHL, Roman a ŠÁMAL, Petr. Umění jako dekorace a symbol. Výzdoba reprezentačních staveb Prahy v éře historismu, secese a moderny. Praha: Gallery, 2012, s. 60-62. ŠVÁCHA, Rostislav a VLČEK, Pavel. čp 1090/I. In: VLČEK, Pavel a kol. Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. Praha: Academia 1996, s. 536–542. VLČEK, Pavel. Polívka, Osvald. In: VLČEK, Pavel (ed.). Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004, s. 514. WITTLICH, Petr. Česká secese. Praha: Odeon, 1982, s. 252. |
Archivní fotodokumentace |