Dekorativní pozadí hrobky rodiny Novákovy

Detail záznamu
Číslo 421
Název Dekorativní pozadí hrobky rodiny Novákovy
Autor Josef Fanta
RealizaceMarie Foersterová
Datace 19211922
Adresa Praha, Štulcova
GPS50,065; 14,4177
Umístění umístěno v exteriéru. Areál s bazilikou sv. Petra a Pavla a přilehlým hřbitovem je součástí zástavby městského obvodu Praha 2 a je situován v centru města v místní části Vyšehrad. Mozaika je instalována na zadní stěně hrobky rodiny Novákovy, která se nachází v prostoru severního ramene arkád (hrob č. 28, oddělení 14ark). Mozaika je před působením vlivů okolního prostředí chráněna svým umístěním.
Rozměryvýška: 200 cm, šířka: 250 cm
Materiál sklo›štípané (Mozaika je sestavena ze štípaných skleněných kostek o přibližné velikosti 15 mm x 10 mm. Použité sklo je zakalené. Místy se vyskytují bubliny. Zastoupeny jsou kostky se zlacením. )
Stav dobrý (2013)
PoškozeníArchitektura arkád je v dobrém stavu, bez viditelných statických či jiných závažných poškození. Mozaika byla v minulosti pravděpodobné opravována, což dokládají plochy s odlišnou skladbou mozaikových kostek a barvou pojiva.
KUČEROVÁ, Irena, KŘENKOVÁ, Zuzana a ŘÍHOVÁ, Vladislava (eds.). Dekorativní pozadí hrobky rodiny Novákovy. České mozaiky [online]. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Univerzita Pardubice, © 2024. [cit. 24.11.2024]. Dostupné z: ceskemozaiky.cz/zaznam/421
1/2013
Fotodokumentace aktuálního stavu
1/2013
1/2013
1/2013
3/2017
3/2017
3/2017
Text hesla
Náročnou úpravu hrobky rodiny Novákovy, vzniklé brzy po datu úmrtí prvního pohřbeného majitele strojíren J. V. Nováka v roce 1918, navrhl architekt Josef Fanta. Největší důraz je kladen na sochařskou složku – v centru výzdoby trůní socha Matky Milosrdenství od Čeňka Vosmíka. Nezanedbatelnou roli ale hraje i mozaikový dekor, který sochu vhodně doplňuje. V dobovém tisku je hrobka zmiňována ve výčtu realizací Marie Foersterové. Ta však mozaiku pouze provedla, zatímco návrh patří Fantově invenci. Užitý dekor připomíná např. keramickou mozaiku navrženou na průčelí kostela Panny Marie v Klatovech nebo prvky výzdoby slavkovské Mohyly míru. Mozaika rozvržená z části na zadní stěně hrobky a v celém prostoru lunety má pozadí vybudované v modrých odstínech, které se od tmavě modré ve spodní části kompozice zesvětlují směrem nahoru do tyrkysových tónů. U paty kompozice mozaika doplňuje hlavu sochy Matky Milosrdenství kruhem svatozáře, kolem které se rozprostírají propletené vinné úponky s hrozny. Luneta je prozářena paprsky, jež vychází z čočkového útvaru a dekorativně člení největší úsek stěny. Vrcholový symbol je vymezen stylizovanou linií mraků inspirovanou středověkými malířskými kompozicemi. V oblačné sféře se na zlatě-okrovém pozadí skví jméno Maria chráněné Božíma rukama.
Prameny

LA PNP, fond: Josef Fanta, korespondence osobní, přijatá od Marie V. Foersterové, dopis z 20. 3. 1921.

LA PNP, fond: Josef Richard Marek, korespondence osobní, přijatá od Marie V. Foersterové, dopis z 23. 11. 1937.

Literatura

KNĚZŮ KNÍŽOVÁ, Michaela, KŘENKOVÁ, Zuzana, ŘÍHOVÁ, Vladislava, ZLÁMALOVÁ CÍLOVÁ, Zuzana, KUČEROVÁ, Irena, NOVÁK, Michal a ZLÁMAL, Martin. Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením na jejich výskyt a poškození [online]. FCHT VŠCHT Praha, ©2015 [cit. 16. 7. 2018]. Dostupné z: http://mozaika.vscht.cz/data/pha02019.html

MAREK, Josef Richard. Sedmdesátka české mosaikářky. Národní listy. 2. 12. 1937, roč. 77, č. 330, s. 5.

NECHVÁTAL, Bořivoj. Vyšehrad. Praha: Odeon, 1976, s. 221.

POTOČEK, Václav. Vyšehradský hřbitov. Praha: Professional Publishing, 2005, s. 170, 182.

Záznam zpracován v rámci projektu „Technologie údržby a konzervace mozaiky Posledního soudu a metody restaurování-konzervování středověkého a archeologického skla“ (DF12P01OVV017) programu Národní a kulturní identity (NAKI), financovaného Ministerstvem kultury ČR. Projekt byl realizován Vysokou školou chemicko-technologickou v letech 2012–2015.