Madona s dítětem na hrobce rodiny Špačkovy

Detail záznamu

Číslo	425
Název	Madona s dítětem na hrobce rodiny Špačkovy
Autor	Philipp Schumacher
Realizace	A. Neuhauser, Innsbruck
Adresa	Praha, Štulcova
GPS	50,0645; 14,4188
Umístění	umístěno v exteriéru. Areál s bazilikou sv. Petra a Pavla a přilehlým hřbitovem je součástí zástavby městského obvodu Praha 2 a je situován v centru města v místní části Vyšehrad. Mozaika je instalována v segmentovém záklenku mělké niky na zadní stěně hrobky rodiny Špačkovy (hrob č. 6, oddělení 2). Mozaika je před působením vlivů okolního prostředí chráněna architekturou hrobky.
Rozměry	průměr: 50 cm
Materiál	sklo›štípané (Mozaika je sestavena ze štípaných skleněných kostek o přibližné velikosti 15 mm x 10 mm. Použité sklo je zakalené. Ojediněle se vyskytují bubliny. Zastoupeny jsou kostky se zlacením. Pojivo mezi kostkami není kvůli těsnému sesazení patrné. )
Stav	dobrý (2013)
Poškození	Architektura hrobky je v dobrém stavu, bez viditelných statických či jiných závažných poruch. Na povrchu kostek nejsou známky korozního poškození (platí pro pohledovou stranu). Pouze u několika kostek je poškozeno zlacení. Mozaikový obraz je lokálně znečištěn prachovými depozity a exhaláty. Ve spodní části mozaiky jsou zřejmé ztráty materiálu (v řádu jednotek).

KUČEROVÁ, Irena, KŘENKOVÁ, Zuzana a ŘÍHOVÁ, Vladislava (eds.). Madona s dítětem na hrobce rodiny Špačkovy. České mozaiky [online]. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Univerzita Pardubice, © 2024. [cit. 15.05.2024]. Dostupné z: ceskemozaiky.cz/zaznam/425

Fotodokumentace aktuálního stavu

Text hesla

Hrobka rodiny Špačkových je umístěna v prostoru Vyšehradského hřbitova. Nechal ji zřídit Václav Anton Špaček šlechtic ze Starburgu a první zemřelou, která zde byla v roce 1901 pochována, byla jeho manželka Růžena Libuše. Klasicizující podobu hrobky doplňuje na zadní straně nápisová deska, nad kterou je situována luneta ve středu zdobená medailonem s mozaikou Madony s dítětem na zlatém pozadí. Kompozici zhotovila firma A. Neuhauser z Innsbrucku. Vznikla určitě před rokem 1902, kdy si Špaček u innsbruckého podniku objednal pro svůj nově dostavěný dům stejnou mozaiku, jakou firma dříve dodala pro rodinný hrob na Vyšehradě.

Prameny

Katalog für die Mosaik-Mappen, Mappe XIV, č. 34.

Soukromý archiv firmy Tiroler Glasmalerei, Innsbruck, Kniha objednávek 1900–1904, s. 88 (1902).

Literatura

KNĚZŮ KNÍŽOVÁ, Michaela, KŘENKOVÁ, Zuzana, ŘÍHOVÁ, Vladislava, ZLÁMALOVÁ CÍLOVÁ, Zuzana, KUČEROVÁ, Irena, NOVÁK, Michal a ZLÁMAL, Martin. Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením na jejich výskyt a poškození [online]. FCHT VŠCHT Praha, ©2015 [cit. 16. 7. 2018]. Dostupné z: http://mozaika.vscht.cz/data/pha02024.html

KŘENKOVÁ, Zuzana a ŘÍHOVÁ, Vladislava. Evropská tradice a počátek novodobé mozaiky v Čechách a na Moravě. Theatrum historiae. 2017, č. 20, s. 193–222.

Záznam zpracován v rámci projektu „Technologie údržby a konzervace mozaiky Posledního soudu a metody restaurování-konzervování středověkého a archeologického skla“ (DF12P01OVV017) programu Národní a kulturní identity (NAKI), financovaného Ministerstvem kultury ČR. Projekt byl realizován Vysokou školou chemicko-technologickou v letech 2012–2015.