Slunce a pták
Detail záznamu
Číslo | 472 |
Název | Slunce a pták |
Autor | Jaroslav Moravec |
Realizace | Jaroslav Moravec |
Datace | 1965 |
Adresa | Praha, Peroutkova 1004 / 24 |
GPS | 50,063; 14,3838 |
Umístění | umístěno v exteriéru. Budova mateřské školy je součástí zástavby městského obvodu Praha 5 a je situována v místí části Košíře, v blízkosti areálu hřbitova Na Malvazinkách. Mozaika byla instalována na východním průčelí budovy. |
Rozměry | výška: 700 cm, šířka: 650 cm |
Materiál | kámen, sklo›štípané (Mozaika byla sestavena ze štípaných skleněných kostek. Použité sklo bylo převážně zakalené, částečně bylo zastoupeno sklo čiré. Hojně se vyskytovaly bubliny. Zastoupeny byly oblázky a jemné kamínky, které byly místy opatřeny vrstvou barvy. ) |
Stav | zaniklé / zakryté (?) (2013) |
Poškození | Poškození k datu 13. 1. 2013: Budova školky je v dobrém stavu, bez viditelných statických či jiných závažných poruch. Svrchní omítka je místy degradovaná (mapy). Na povrchu kostek nejsou známky korozního poškození ani znečištění (platí pro pohledovou stranu). Lokálně dochází ke ztrátě materiálu. Biologické napadení nebylo zaznamenáno. Leden 2014: V souvislosti s rekonstrukcí vnějšího pláště budovy (včetně zateplení fasád) došlo z překrytí či zániku mozaiky. |
KUČEROVÁ, Irena, KŘENKOVÁ, Zuzana a ŘÍHOVÁ, Vladislava (eds.). Slunce a pták. České mozaiky [online]. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Univerzita Pardubice, © 2024. [cit. 25.11.2024]. Dostupné z: ceskemozaiky.cz/zaznam/472
Fotodokumentace aktuálního stavu |
Text hesla |
Na východním průčelí budovy mateřské školy byla v roce 1965 osazena kompozice vytvořená ve specifické technice kombinované mozaiky s enkaustikou. Zdokumentovali jsme zde dvoudílný nízký reliéf zasazený do tvrdé omítky. Mírně vystupující plochy představující červenooranžové slunce a modrého ptáka byly silně abstrahovány. Mozaika z fasády zmizela při zateplování budovy v roce 2014.
Autor návrhu a realizace díla Jaroslav Moravec patřil mezi umělce, kteří měli s technikou mozaiky bohaté zkušenosti. Jeho tvorba na konci 50. a na začátku 60. let 20. století řešila témata rozvoje civilizace, vědy a techniky či astronomie, která byla navýsost vhodná i pro veřejné prostory. Tak zdobí halu vlakového nádraží v Pardubicích mozaika, jejímž středem jsou hodiny zakomponované jako slunce do hvězdného nebe dekorovaného alegoriemi souhvězdí, a odjezdovou halu nádraží v Chebu další dvě mozaiky v bruselském stylu s modrým pozadím s hvězdami a slunci. Rozsáhlá kompozice v technice enkaustiky dotvořila halu vlakového nádraží v Praze-Libni.
|
Prameny |
NA Praha, fond: ČFVU – Dílo, Praha (1954–1993), k. 111. |
Literatura |
BŘEHOVÁ, Aneta. Vývoj a užití mozaiky v 50. letech 20. století, v českém prostředí. Olomouc, 2009. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Filozofická fakulta. ŘÍHOVÁ, Vladislava a KŘENKOVÁ, Zuzana. Zápisy komisí pro spolupráci architekta s výtvarníkem a další prameny pro výzkum mozaik ve veřejném prostoru socialistického Československa. Zprávy památkové péče. 2017, roč. 77, č. 3, s. 303–313. ŘÍHOVÁ, Vladislava a KŘENKOVÁ, Zuzana. Mozaikářská dílna ústředí uměleckých řemesel a její předchůdci. Průzkumy památek. 2018, roč. 25, č. 1, s. 113–132. |
Archivní fotodokumentace |
Záznam zpracován v rámci projektu „Technologie údržby a konzervace mozaiky Posledního soudu a metody restaurování-konzervování středověkého a archeologického skla“ (DF12P01OVV017) programu Národní a kulturní identity (NAKI), financovaného Ministerstvem kultury ČR. Projekt byl realizován Vysokou školou chemicko-technologickou v letech 2012–2015.