Obklad větracích komínů
| Číslo | 486 |
| Název | Obklad větracích komínů |
| Autor | Zdeněk Sýkora |
| Realizace | n.p. Bižuterie Jablonec nad Nisou |
| Datace | 1968 až 1969 |
| Adresa | Praha, Letenské sady |
| GPS | 50,0965; 14,4243 |
| Umístění | umístěno v exteriéru. Soubor čtyř větracích komínů Letenského tunelu je součástí zástavby městského obvodu Praha 7 a je situován v místní části Holešovice. Mozaiky jsou instalovány na čelních severovýchodních a jihozápadních stěnách komínů. Mozaika se opticky výrazně uplatňuje při pohledu z ulice Kostelní a z prostoru před Národním technickým muzeem. Mozaiky jsou v celé své ploše vystaveny působení vlivů okolního prostředí. |
| Rozměry | výška: 1700 cm, šířka: 5000 cm |
| Materiál | sklo›prefabrikované›sintrované (Mozaika je sestavena ze skleněných kostek (sintrovaná mozaika) o velikosti 20 mm x 20 mm. ) |
| Stav | dobrý (2012) |
| Poškození | Konstrukce komínů jsou v dobrém stavu, bez viditelných statických či jiných závažných poruch. Na povrchu kostek nejsou známky korozního poškození (platí pro pohledovou stranu). Lokálně je na povrchu mozaik zřejmé znečištění světlou fasádní barvou. Ztráty materiálu či biologické napadení nebyly zaznamenány. V ploše mozaiky u jednoho z komínů byla pozorována oblast s odlišným charakterem povrchu, odstínem kostek a barvou pojiva (jedná se o doplněk chybějící partie mozaiky realizovaný barevnou retuší, barevná vrstva je částečně degradovaná). |
| Fotodokumentace aktuálního stavu |
|
| Text hesla |
|
Vysoké hranoly větracích komínů Letenského tunelu vznikly podle architektonického projektu Josefa Kalese. Výtvarník Zdeněk Sýkora pro jejich výzdobu navrhl černobílou strukturu „vyvíjenou ze širšího počtu pravoúhlých a zkosených prvků řazených v hustém strukturním sledu.“ Návrh mozaiky z roku 1967 do veřejného prostoru přenáší jednu ze Sýkorových malířských etap. Dílo bylo dokončeno v roce 1969. Bylo složeno z prefabrikovaných kostek stavební mozaiky – tzv. Harusovy mozaiky. Tvoří významnou památku abstraktních tendencí v českém umění, které se ve veřejném prostoru výjimečně uplatnily na konci 60. let 20. století, ale v době normalizace byly zcela potlačeny.
|
| Prameny |
|
NA Praha, fond: ČFVU – Dílo, Praha (1954–1993), k. 114 |
| Literatura |
|
BURDA, Vladimír, Pražský podchod, Výtvarná práce, 1968, č.22-23, s.1, 12. DVORSKÁ, Pavla. Současná monumentální tvorba. Praha: Odeon, 1978. KNĚZŮ KNÍŽOVÁ, Michaela, KŘENKOVÁ, Zuzana, ŘÍHOVÁ, Vladislava, ZLÁMALOVÁ CÍLOVÁ, Zuzana, KUČEROVÁ, Irena, NOVÁK, Michal a ZLÁMAL, Martin. Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením na jejich výskyt a poškození [online]. FCHT VŠCHT Praha, ©2015 [cit. 16. 7. 2018]. Dostupné z: http://mozaika.vscht.cz/data/pha07001.html KUČEROVÁ, Irena, KŘENKOVÁ, Zuzana a ŘÍHOVÁ, Vladislava. Průzkum typologie skleněných kostek využívaných v poválečné umělecké mozaice. Průzkumy památek. 2018, roč. 25, č. 1, s. 133–148. LANGHAMER, Antonín. Minulost a přítomnost skleněné mozaiky v Čechách. Sklář a keramik. 2003, roč. 53, č. 4–5, s. 72–78. MRÁZ, Bohumír, Výtvarné realizace v naší architektuře, Výtvarné umění XIX, 1969, č.9-10, s. 422-453. ŘÍHOVÁ, Vladislava a KŘENKOVÁ, Zuzana. Zápisy komisí pro spolupráci architekta s výtvarníkem a další prameny pro výzkum mozaik ve veřejném prostoru socialistického Československa. Zprávy památkové péče. 2017, roč. 77, č. 3, s. 303–313. VAŇOUS, Petr. Pražské mozaiky Zdeňka Sýkory. In: Výroční zpráva, Státní památkový ústav v hl. m. Praze. Praha: Peres, 2001, s. 79–81. |
| Archivní fotodokumentace |
|
Zpět
Sdílet