Fontána s pávy
Číslo | 532 |
Název | Fontána s pávy |
Autor | Richard Teschner |
Realizace | Richard Teschner |
Datace | 1906 |
Adresa | Rejštejn, Klášterský Mlýn 4 |
GPS | 49,1429; 13,5122 |
Umístění | umístěno v exteriéru. Spaunova vila je součástí zástavby a je situována v severní části města, v místní části Klášterský Mlýn. Mozaika je instalována na jihovýchodním průčelí domu pod balkónem, napravo od hlavního vstupu. Mozaika je před působením vlivů okolního prostředí chráněna svým umístěním. |
Rozměry | výška: 250 cm, šířka: 160 cm |
Materiál | sklo›ploché (Jedná se o v našem prostředí netradiční mozaiku. Je tvořena ze skleněných segmentů plochého skla, které jsou vyřezány a do předem požadovaných tvarů. Mozaika je sestavena ze skleněných segmentů o různé velikosti (délka cca 40 mm až 300 mm). Použité sklo je čiré i zakalené, místy se vyskytují bubliny. Některé segmenty jsou povrchově zušlechťeny, zastoupena jsou skla zdobená irizovou vrstvouskla. ) |
Stav | poškozeno (2013) |
Poškození | Vila je v dobrém stavu. Skleněné segmenty jsou lokálně znečištěny prachovými depozity. Některá skla jsou mechanicky poškozená. Mozaikový obraz je dále v důsledku zatékání srážkové vody do zdiva poškozen výluhy z podkladu (mapy, výkvěty). Na několika místech jsou zřejmé ztráty materiálu. V pravé polovině mozaikového obrazu byla ztracená skleněná aplikace v minulosti nahrazena plastickou retuší s barevnou povrchovou úpravou. |
Fotodokumentace aktuálního stavu |
Text hesla |
Sklárnu v Klášterském mlýně, známou později pod jménem Johann Lötz Witwe, založil Johann Baptist Eisner von Eisenstein v roce 1836. Největšího rozkvětu dosáhl podnik na přelomu 19. a 20. století, kdy byl ve vlastnictví Maxe von Spauna. Progresivní orientace majitele vedla jistě i k výběru mladého vídeňského architekta Leopolda Bauera (1872–1938), který se stal projektantem novostavby rodinné vily. Modernistická stavba vyrostla v těsném sousedství sklářské hutě v letech 1903 až 1904. Profesní zaměření stavebníka vyjádřil Bauer množstvím skleněných prvků dekorujících interiér i exteriér vily. Do původně okrově žluté omítky nechal vsadit prvky z irizovaného skla. Oválné tvarovky zdobí zábradlí terasy, plochy štítů zvýrazňuje geometrický vzor z trojúhelných dlaždic. Patrně v roce 1906 byla u vstupu do vily osazena skleněná mozaika, jejímž autorem byl nejspíše karlovarský rodák Richard Teschner. Centrální motiv klasicizujícího vodotrysku, na bocích se dvěma pestře zbarvenými pávy, obklopují kolem tryskající vody girlandy květin a poletující motýli. Vodotrysk vyrůstá ze silně stylizované vodní plochy, doplněné o barevné rybky.
|
Literatura |
KNĚZŮ KNÍŽOVÁ, Michaela, KŘENKOVÁ, Zuzana, ŘÍHOVÁ, Vladislava, ZLÁMALOVÁ CÍLOVÁ, Zuzana, KUČEROVÁ, Irena, NOVÁK, Michal a ZLÁMAL, Martin. Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením na jejich výskyt a poškození [online]. FCHT VŠCHT Praha, ©2015 [cit. 16. 7. 2018]. Dostupné z: http://mozaika.vscht.cz/data/plkkt001.html MERGL, Jan. Spaunova vila. In: URLICH, Petr (ed.). Slavné vily Plzeňského kraje. Praha: Foibos, 2009, s. 56–58. SÝKOROVÁ, Lenka. Sklárna Johann Loetz vdova v Rejštejně: Příběh světového úspěchu i úpadku. In: AUGUSTIN, Milan (red.). Západočeské archivy 2011. Plzeň: Státní oblastní archiv v Plzni, 2011, s. 125–130. ŠTIESS, Bedřich. Lötzova sklárna v Klášterském Mlýně u Rejštejna. Časopis společnosti přátel starožitností. 1951, roč. 59, č. 4, s. 201–220. VEJROSTOVÁ, Markéta. Klášterský mlýn (Johann Lötz Witwe Klostermühle). In: AMBROZ, Miroslav (ed.), Vídeňská secese a moderna 1900–1925, užité umění a fotografie v Českých zemích. Brno: Moravská galerie, 2005, s. 356. VYBÍRAL, Jindřich. "Baron Spaun ist ja nicht der erste Beste." Die Arbeit Leopold Bauers für den Inhaber der Firma Johann Lötz Witwe. Umění. 2011, roč. 59, č. 5, s. 396–404. VYBÍRAL, Jindřich. Briefwechsel Max von Spauns und Leopold Bauers. Umění. 2011, roč. 59, č. 5, s. 405–414. |