Život na mořském dně

Detail záznamu

Číslo	632
Název	Život na mořském dně
Autor	Bohumír Matal
Realizace	Ústředí uměleckých řemesel
Datace	1967
Adresa	Žďár nad Sázavou, Chelčického 229 / 1
GPS	49,554; 15,9402
Umístění	umístěno v exteriéru. Areál vlakového nádraží je součástí zástavby a je situován při jihozápadním okraji města. Mozaiky jsou instalovány na severovýchodním průčelí vedle hlavního vstupu do nádražní budovy. Mozaiky jsou před působením vlivů okolního prostředí částečně chráněny zastřešením prostoru před vstupem do budovy.
Rozměry	výška: 230 cm, šířka: 750 cm
Materiál	sklo›štípané (Mozaika je sestavena ze štípaných skleněných kostek o přibližné velikosti 20 mm x 15 mm. Použité sklo je zakalené, ojediněle se vyskytují bubliny. )
Stav	dobrý (2014)
Poškození	Budova vlakového nádraží je v dobrém stavu, bez viditelných statických či jiných závažných poruch. Některé kostky z červeného skla vykazují na svém povrchu bělavé zabarvení (pravděpodobně korozní poškození skla). Na povrchu kostek je patrné znečištění prachovými depozity, exhalacemi či lepidlem z polepů plakáty.

KUČEROVÁ, Irena, KŘENKOVÁ, Zuzana a ŘÍHOVÁ, Vladislava (eds.). Život na mořském dně. České mozaiky [online]. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Univerzita Pardubice, © 2024. [cit. 21.11.2024]. Dostupné z: ceskemozaiky.cz/zaznam/632

Fotodokumentace aktuálního stavu

Text hesla

Vstupní partie budovy vlakového nádraží ve Žďáru nad Sázavou je v přízemí doplněna dvěma protějškově komponovanými skleněnými mozaikami Život na mořském dně. Panely mají ležatě obdélný tvar. Na pozadí ve středních a světlých odstínech modré barvy jsou položeny kontrastující abstraktní obrazce. V levém obrazu využívají více geometricky členěné plochy s vertikálními liniemi a jednou horizontálou. Objevují se zde svěžejší barvy červených, žlutých či světle zelených útvarů. V pravé části mozaikové výzdoby geometrická struktura zcela schází a plocha pozadí je pročleněna organicky utvářenými prvky v převažující fialové barvě s černými doplňky. Obě mozaiky jsou v pravých dolních rozích signované MATAL 1967, čímž poukazují na autora návrhu malíře Bohumíra Matala. Realizaci děl pro veřejný prostor se autor věnoval po celý tvůrčí život. Často spolupracoval se svým kolegou ze skupiny Brno 57 architektem Ivanem Rullerem, pro jehož brněnské sídliště Lesná navrhl cihlové dělicí stěny. Na realizaci návrhů monumentálních prací osobně dohlížel, při keramických mozaikách spolupracoval se svou první ženou keramičkou Boženou Matalovou. O charakteru Matalovy monumentální tvorby po polovině 60. let vypovídá mříž pro internát učiliště Adast v Adamově, která zdobila stěnu jídelny v přízemí. Kovová struktura má černou barvu, na niž navazují barevné abstraktní obrazce. Podobnou pevnou strukturu černých linií vymezujících abstraktní barevné tvary na neurčitém modrém pozadí představují i dvě žďárské mozaiky.

Literatura

KNĚZŮ KNÍŽOVÁ, Michaela, KŘENKOVÁ, Zuzana, ŘÍHOVÁ, Vladislava, ZLÁMALOVÁ CÍLOVÁ, Zuzana, KUČEROVÁ, Irena, NOVÁK, Michal a ZLÁMAL, Martin. Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením na jejich výskyt a poškození [online]. FCHT VŠCHT Praha, ©2015 [cit. 16. 7. 2018]. Dostupné z: http://mozaika.vscht.cz/data/vyszr002.html

ŘÍHOVÁ, Vladislava a KŘENKOVÁ, Zuzana. Mozaikářská dílna ústředí uměleckých řemesel a její předchůdci. Průzkumy památek. 2018, roč. 25, č. 1, s. 113–132.

VEČEŘOVÁ, Soňa. Bohumír Matal – realizace v architektuře. Brno, 2011. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Filozofická fakulta.

Záznam zpracován v rámci projektu „Technologie údržby a konzervace mozaiky Posledního soudu a metody restaurování-konzervování středověkého a archeologického skla“ (DF12P01OVV017) programu Národní a kulturní identity (NAKI), financovaného Ministerstvem kultury ČR. Projekt byl realizován Vysokou školou chemicko-technologickou v letech 2012–2015.