Vítězný Kristus

Detail záznamu

Číslo	773
Název	Vítězný Kristus
Autor	Pantaleon Major OSB
Realizace	Viktor Foerster
Datace	1906 až 1907
Adresa	Němčice nad Hanou, Komenského nám.
GPS	49,3408; 17,2053
Umístění	umístěno v exteriéru. Kostel sv. Máří Magdalény je situován v centrální části obce. Medailon s mozaikou je instalován na centrální ose západního průčelí a je součástí dekorativně pojaté štukové výzdoby nadpraží hlavního vstupu. Mozaiky jsou v celé ploše vystaveny působení okolního prostředí.
Rozměry	průměr: 130 cm
Materiál	sklo›štípané (Mozaika je sestavena ze štípaných skleněných kostek. Použité sklo je zakalené. Zastoupeny jsou kostky se zlacením. )
Stav	dobrý (2017)
Poškození	Objekt kostela sv. Máří Magdalény se nachází v dobrém stavu, bez viditelných statických či jiných závažných poruch. Ve velmi dobrém stavu je i mozaika. Poškozeno je pouze několik kostek se zlacením.

KUČEROVÁ, Irena, KŘENKOVÁ, Zuzana a ŘÍHOVÁ, Vladislava (eds.). Vítězný Kristus. České mozaiky [online]. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Univerzita Pardubice, © 2024. [cit. 21.11.2024]. Dostupné z: ceskemozaiky.cz/zaznam/773

Fotodokumentace aktuálního stavu

Text hesla

Průčelí barokního kostela sv. Máří Magdalény je v supraportě západního vstupu dekorováno rozměrným kruhovým medailonem s mozaikou. Kompozice představuje přísně frontální polopostavu Vítězného Krista v bílém rouchu a červeném svrchním plášti. Kristus s modro-zeleno-zlatou svatozáří drží v pravé ruce patriarší kříž a v levé rozvinutý svitek s nápisem JÁ JSEM VZKŘÍŠENÍ A ŽIVOT. Zlaté pozadí kompozice rámované širokou zelenou bordurou doplňují písmena alfa a omega. Mozaiku vytvořil Viktor Foerster pravděpodobně v roce 1906. Osazena mohla být v roce 1907, kdy do interiéru chrámu dodal také křížovou cestu. Jde patrně o mozaiku určenou původně pro kostel Nejsvětější Trojice ve Lnářích, kterou zmiňuje v dopise tamnímu převorovi Aloisi Majerovi z června roku 1906. Mozaiku měl totiž autor dle jiného listu z července následujícího roku darovat blíže nespecifikovanému duchovnímu z Moravy. Je zhotovena podle návrhu bratra pražského emauzského kláštera Pantaleona Majora, stejně jako Foersterovy další mozaiky v tympanonu portálu kostela v pražských Emauzích, na průčelí kostela Panny Marie Růžencové v Českých Budějovicích, kostela Nejsvětějšího srdce Páně v Solnici, hrobce Lauschmannových na pražském Vyšehradském hřbitově či na průčelí kostela Nejsvětější Trojice ve Lnářích.

Literatura

ŘÍHOVÁ, Vladislava a KŘENKOVÁ, Zuzana. Pražská mozaikářská dílna Viktora Foerstera: Přehled monumentálních zakázek. Staletá Praha. 2017, roč. 33, s. 31-59.

KŘENKOVÁ, Zuzana a ŘÍHOVÁ, Vladislava. Skleněné mozaiky od konce 19. do poloviny 20. století – příspěvek k umělecké topografii Moravy. Zprávy památkové péče. 2017, roč. 77, č. 3, s. 207–218.

SAMEK, Bohumil (red.). Umělecké památky Moravy a Slezska, sv. II, J/N, Praha: Academia, 1999, s. 659–660.

ŘEHULKA, Jaroslav. Mosaika. Našinec. 21. 8. 1912, roč. 48, č. 189, s. 1–2.

Záznam zpracován v rámci projektu „Restaurování mozaik tzv. české mozaikářské školy ze skla a kamene“ (DG16P02M056) programu Národní a kulturní identity (NAKI), financovaného Ministerstvem kultury ČR a realizovaného Fakultou restaurování Univerzity Pardubice a Ústavem chemické technologie restaurování Vysoké školy chemicko-technologické.